Koncem 19. století začali vědci zkoumat vlastnosti a chování elektronů. V roce 1897 objevil britský fyzik Thomson elektrony, které položily základ pro následný výzkum polovodičů. V té době však lidé o aplikaci elektroniky věděli ještě velmi málo
Začátkem 20. století postupně vznikal výzkum polovodičových materiálů. V roce 1919 německý fyzik Hermann Stoll objevil polovodičové vlastnosti křemíku. Poté vědci začali studovat, jak používat polovodičové materiály k řízení toku proudu. V roce 1926 zkonstruoval americký fyzik Julian Leard první polovodičový zesilovač, který znamenal začátek polovodičové technologie.
Vývoj polovodičové technologie však nebyl hladký. Ve 20. a 30. letech 20. století bylo chápání polovodičů lidmi stále omezené a výrobní proces byl také velmi složitý. Až do roku 1947 výzkumníci z Bell Laboratories ve Spojených státech objevili PN strukturu polovodičového materiálu křemíku, který je považován za milník v moderní polovodičové technologii. Objev PN struktury umožňuje lidem řídit tok proudu, a tím umožňuje výrobu polovodičových součástek.
V 50. letech 20. století přinesla polovodičová technologie významný průlom. V roce 1954 vynalezli výzkumníci John Badin a Walter Bratton z Bell Laboratories ve Spojených státech první tranzistor, který je považován za důležitý milník v moderní elektronické technologii. Vynález tranzistorů výrazně snížil velikost elektronických zařízení a spotřebu energie, čímž podpořil rychlý rozvoj elektronických technologií.
V 60. letech byla navržena koncepce integrovaných obvodů. Integrované obvody integrují více tranzistorů a dalších elektronických součástek do jednoho čipu, čímž dosahují vyšší integrace a menší velikosti. V roce 1965 Gordon Moore, zakladatel Intelu, navrhl slavný „Mooreův zákon“, který předpovídal exponenciální růst počtu tranzistorů v integrovaných obvodech. Tento zákon byl v posledních několika desetiletích potvrzen a vedl k rychlému rozvoji polovodičové technologie.
S neustálým pokrokem v technologii polovodičů se výkon elektronických zařízení neustále zlepšuje. V 70. letech 20. století vedl vznik osobních počítačů k široké aplikaci polovodičové technologie. V 80. a 90. letech 20. století, se vzestupem internetu, byla polovodičová technologie široce používána v oblasti komunikačních a informačních technologií. Od 21. století se aplikace polovodičové technologie v oborech, jako je umělá inteligence, internet věcí a nová energetika, neustále rozšiřuje a poskytuje silnou podporu pro rozvoj moderních technologií.
Od počátečního tranzistoru až po současný integrovaný obvod vedl pokrok polovodičové technologie k vývoji a zlepšování výkonu elektronických zařízení. S neustálým pokrokem technologie se bude aplikace polovodičové technologie v různých oblastech stále více rozšiřovat a zároveň to také vytvoří lepší budoucnost pro lidstvo.
